|
|
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
|
|
| |
|
|
Local Control of Seat Ventilation and Its Impact on Human Thermal Comfort
Matuška, Jaroslav ; Toma, Róbert (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
The master's thesis is focused on the measurement of the ventilated seat with special consideration on the human thermal comfort. It describes and summarises the heat transfer of the human body with surroundings and the human thermoregulation. It also captures and evaluates selected approaches to thermal comfort assessment. It deals with the comprehensive overview of the thermal-comfort units in the automobile. It introduces used measurement methodology for the thermal comfort of the ventilated seat, and then analyses and evaluates the particular acquired data.
|
|
|
Rozšíření systému inteligentní domácnosti o ovládání termoregulace
Köszegy, Lukáš ; Hájek, Josef (oponent) ; Viktorin, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na integraci termoregulátora VPT od společnosti Thermona do systému inteligentní domácnosti s názvem BeeeOn. V teoretické části jsou popsány jednotlivé komponenty termoregulátoru VPT a systému BeeeOn. Nejdůležitější část práce tvoří návrh a implementace, které popisují získávání hodnot z termoregulátora VPT pomocí protokolu HTTP s využitím datového souboru ve formátu JSON. V těchto kapitolách jsou také popsány k tomu potřebné součásti, které je třeba integrovat do systému BeeeOn a termoregulátoru VPT.
|
|
|
Modul pro záznam elektrodermální aktivity
Vičar, Tomáš ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Bubník, Karel (vedoucí práce)
Tato práce popisuje elektrodermální aktivitu (EDA) a její vznik na základě vlastností kůže a termoregulace organismu. EDA je signál mající úzký vztah k psychofyziologii a můžeme jeho pomocí vyhodnocovat nejrůznější emoční, motorické a pozornostní vlivy na lidský organismus. Práce dále rozebírá možnosti snímání kožního potenciálu a vodivosti a popisuje konstrukci zařízení schopného tyto signály měřit a ukládat v počítači.
|
|
|
Vztah tělesných rozměrů a lokomoce u člověka a ostatních homininů
Fedrová, Johana ; Struška, Michal (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
U homininů pracujeme s odhady jejich tělesných hmotností a velikostí odvozených z fosilních nálezů. Spolehlivost odhadu je důležitá pro výpočty týkající se termoregulace a energetiky jedince. Termoregulaci jedince ovlivňuje řada faktorů včetně způsobu dýchání, schopnosti pocení, tělesného ochlupení, způsobu lokomoce, poměru velikosti končetin ku velikosti těla. Ztráta ochlupení umožňuje větší tepelné ztráty. Schopnost pocení a termoregulace je u homininů důležitější pro běh než pro chůzi. Ztráty tepla jsou ovlivňovány šířkou trupu a délkou distálního segmentu končetiny. Tvar těla u současné lidské populace odpovídá Allenovu pravidlu. Populace žijící blíže rovníku vykazují menší bi-iliakální šířku a delší končetiny v poměru k velikosti těla. Populace z chladnějších oblastí vykazují větší bi-iliakální šířku a kratší končetiny v poměru k tělu. Tento trend lze pozorovat i u homininů. Náklady na lokomoci, náklady potřebné pro překonání dané vzdálenosti za daný čas ovlivňuje délka končetin. Delší dolní končetiny tyto náklady snižují, umožňují vzdálenost překonat za užití méně kroků. Každý krok je nákladnější, protože je potřeba více svalové síly pro uvedení delší končetiny do pohybu. Délka kroku a optimální rychlost pohybu jedince je úměrná výšce jedince. Člověk vyniká schopností bipední lokomoce, které...
|
|
|
Měření tělesné teploty v přednemocniční péči
DEJMEK, Michal
Bakalářská práce se zabývá problematikou měření tělesné teploty (dále TT) v přednemocniční neodkladné péči (dále PNP). Teoretická část se zaměřuje na fyziologii termoregulace, na tvorbu tepla v těle, na jeho výdej a na řízení TT. Dále se zabývá měřením TT, její klasifikací, místy pro měření a popisem jednotlivých druhů teploměrů. Závěr teoretické části práce je zaměřen na patologické stavy spojené s TT, s nimiž se můžeme setkat v PNP. Jednotlivé stavy jsou rozebrány od patofyziologie až po léčbu. Empirická část je rozdělená na dvě části. V první jsou porovnávány dva teploměry a to, jak se od sebe liší v naměřených hodnotách, dále jsou výsledky statisticky porovnány. Výzkumný soubor tvořili náhodní pacienti v PNP. Ve druhé části výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu na základě polostrukturovaných rozhovorů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké možnosti měření TT mají zdravotničtí záchranáři (dále ZZ) v sanitních vozech. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají ZZ s monitorací TT v PNP. Výzkumný vzorek tvořilo 5 profesionálních ZZ z Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá a je zřejmé, že je zde významný statistický rozdíl mezi použitými teploměry, jež se od sebe liší naměřenými hodnotami. Z druhé části výzkumného šetření plyne, že ZZ považují současný stav za nedostačující z toho důvodu, že nemají k dispozici teploměr s větším teplotním rozmezím. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že by uvítali mít ve svých sanitních vozech teploměr, který by měl větší teplotní rozmezí.
|
|
|
Vliv otužování na lidský organismus
Berounská, Natálie ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Přívratský, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem otužování a jeho vlivem na lidský organismus. Cílem je zjistit, jaký a zda vůbec má otužování na lidský organismus vliv. V teoretické části je popsaná historie otužování, jeho různé formy a zásady, které bychom při otužování měly dodržovat, pokud chceme zaznamenat jeho pozitivní vliv a vyhnout se případnému nebezpečí. Součástí je též otužování dětí, které má svá specifika. Dále je v teoretické části vysvětlen pojem termoregulace a další pojmy, které se týkají fyziologických procesů, které se odehrávají v těle člověka nejen při a po pobytu v chladné vodě. V praktické části jsou pomocí dotazníkového šetření porovnané tři skupiny probandů: 100 sportovních otužilců, 90 otužilců a 95 neotužilců. Pomocí dotazníku se zjišťuje, jaký a zda vůbec má otužování na lidský organismus vliv. Po porovnání všech třech skupin výsledky ukazují, že má otužování u většiny respondentů pozitivní vliv jak na fyzickou, tak na psychickou stránku člověka. Potvrzen byl také například fakt, že se sportovní otužilci a otužilci o něco málo lépe vypořádávají s onemocněním z nachlazení (mírnější a kratší průběh). V závěru jsou všechny tři skupiny probandů porovnané a jsou zde též formulované konkrétní příklady pozitivních vlivů otužování. Součástí práce je též pedagogická část, kde jsou návrhy na...
|
|
| |
|
|
Vliv vnějších podmínek na inkubaci vajec u čejek rodu Vanellus v temperátním a subtropickém klimatu
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Během inkubace je u většiny ptáků nutná přítomnost alespoň jednoho rodiče, který zajišťuje vhodné inkubační podmínky pro vývoj embrya ve vejci. Mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj embrya patří teplota, vlhkost a otáčení vejce. V této práci byly zkoumány podmínky inkubace u dvou biparentálních druhů rodu Vanellus, u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) čelící v temperátních oblastech riziku podchlazení vajec a u čejky černoprsé (Vanellus indicus) čelící v subtropech riziku přehřátí vajec. Laboratorní experiment, který testoval tepelné vlastnosti výstelky čejky černoprsé, ukázal, že tento druh si do hnízdní výstelky vybírá materiál z okolí, který nejvíce zpomaluje růst teploty během zahřívání vajec, a zajišťuje tak vhodné termoregulační vlastnosti hnízda během nepřítomnosti rodičů při vysokých venkovních teplotách. Prostřednictvím instalace umělého vejce se zabudovaným dataloggerem do hnízd obou cílových druhů byla zjišťována teplota a manipulace s vejcem během inkubace. Průměrná teplota ve vejci dosahovala u čejky chocholaté 32,5 řC a u čejky černoprsé 35,0 řC. Naměřené hodnoty u obou druhů výrazně kolísaly v závislosti na mnoha faktorech. Teplota ve vejci rostla s narůstající venkovní teplotou, měla rytmický průběh v rámci dne a byla prokazatelně vyšší ve dne oproti noci. U čejky...
|
host ::
RSS.